Zamyšlení o. Bohdana na neděli 21. 3. 2021

Utrpení Kristovo

Vstupujeme Smrtnou nedělí do posledních čtrnácti dnů postu a měli bychom pustit z hlavy všechno zbytečné a stále se v myšlenkách vracet k tomu, co je pro každého z nás nejdůležitější: k oběti Kristově. Nebo myslíte, že se nás láska Kristova až tak moc netýká? Měli bychom více myslet na bolesti Kristovy: nejen na ty tělesné, (které byly tak strašlivé, že si to nikdo z nás nedokáže představit – ve stručných zprávách evangelistů je to odbyto jen několika slovy), ale zejména na ty duchovní: nevděk lidí a lhostejnost k dílu jeho lásky pro člověka. My býváme málo vděční lidem, kteří nám něco dali. A vděčnost Bohu? – ta mnohým z nás ani na mysl nepřijde.

Sucha posledních let, ztráty lesních porostů a úbytek vody v krajině nám dávají jasně na vědomí, že budeme-li stále lhostejní ke stavu přírody, v níž žijeme, hrozí nám čím dál tím větší nebezpečí, že se naše země stane suchopárem, pouští.

Lhostejnost vůči Bohu (a je to jen móda posledních generací – Bůh sám ví, odkud se to vzalo?) nás pomalu, ale jistě vede do pouště lidské, do pouště bez lásky, ovládané sobectvím. Chceme se tam dostat?

Nebezpečí pouště mobilizuje všechny rozumné lidi, staré i vás nejmladší, ke zvýšené snaze zachovat tuto zemi krásnou a úrodnou. Nechť nás ale mobilizuje také vědomí hrozby pouště duchovní, pouště bez Boha.

A co hrozba koronaviru a různých, ještě horších neřádstev – nedávají nám najevo ubohost našeho lidství, které se od Boha odvrátilo?

Vraťme se k trpícímu Kristu – nebo raději: spojme se s ním! Spojme se s ním v modlitbě, aby jeho oběť za lidstvo nebyla marná. U koho jiného můžeme hledat pomoc?  Spojme se s ním v důvěře v jeho lásku k nám, lidem, lásku, která nezná mezí. Vždyť jedině on nás může vysvobodit ze všech nebezpečí, která si člověk sám přivodil svým nerozumem. Otevřme mu svá srdce, vyznejme své hříchy a neodvracejme se již od něho!

Klaníme se Ti, Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, vždyť jsi svým utrpením a křížem vykoupil celý náš svět. Jen Ty sám nás můžeš zachránit – prosíme Tě, zachraň nás!

o. Bohdan