Kázání o. Jakuba na neděli 6. 6. 2021

Slavnost Těla a krve Páně – cyklus B

Ex 24,3-8; Žl 116,12-13.15+16bc.17-18; Žid 9,11-15; Mk 14,12-16.22-26

Bratři a sestry,

když od někoho dostaneme nějaký krásný dárek anebo když nás někdo něčím mile překvapí, máme většinou úplně sami od sebe chuť vrhnout se tomu člověku kolem krku, obejmout ho nebo políbit. Dostáváme-li něco z lásky, většinou to v nás samo od sebe vyvolává vděčnost
a touhu se za přijatý dar nějak odplatit.

Přesně takto se dnes ptá žalmista: „Čím se odplatím Hospodinu za všechno, co mi prokázal?“ Je to modlitba člověka, který na sobě zakusil Boží dobrotu a hledá způsob, jak před Hospodinem vyjádřit svoji vděčnost. Hovoří se zde o symbolickém pozvednutí „kalicha spásy“
a o přinesení oběti díků.

Podobně jsme v prvním čtení slyšeli o lidu, který s radostí přijímá Hospodinovu nabídku smlouvy spočívající ve stanovení pravidel pro život a který na tento Boží dar odpovídá symbolickým prolitím krve obětních zvířat.

Druhé čtení nás pak posouvá dále: Ukazuje nám, že jedinou správnou odpovědí na dar života, který všichni máme od Boha, není nic menšího než vlastní sebedarování, jak to vidíme u Krista. Pán Ježíš se úplně odevzdává do Božích rukou, a tak se před Otcem stává vyjádřením vděčnosti celého lidstva. Otec se nám dává úplně celý a Ježíš na to jako první a jediný z nás lidí odpovídá úplným sebedarováním.

A jak to všechno souvisí s dnešní slavností Těla a krve Páně? Dnes je v centru naší pozornosti tajemství Eucharistie, tajemství Krista přítomného v Nejsvětější Svátosti mezi námi. A právě Eucharistie je branou, kterou můžeme znovu a znovu vstupovat do tohoto Ježíšova díkůvzdání Otci.

Kdykoli slavíme mši svatou a kdykoli jdeme ke svatému přijímání, máme jedinečnou možnost přidat se k Ježíši, který z celého srdce říká Otci: „DĚKUJI!“ Když slavíme mši svatou a když přijímáme Pána Ježíše v Eucharistii, jako bychom také my říkali: „Otče, tak jako Ti je vděčný Tvůj Syn, tak Ti teď chci být vděčný i já.“ Každé setkání s tělem a krví Páně má tedy moc nasměrovat nás k těsnějšímu objetí s Otcem.

Kéž nám tedy dnešní slavnost pomůže nejprve si uvědomit, že Bohu opravdu vděčíme za vše, co jsme a co máme, ale také kéž se díky této slavnosti dokážeme zase o trochu více připodobnit ke Kristu, který jediný Bohu Otci na jeho dar odpovídá svým dokonalým sebedarováním.

o. Jakub