Zamyšlení o. Bohdana na neděli 18. 4. 2021
Ateizmus
Nedá mi to a musím se ještě k tématu ateizmus vrátit, nemějte mi to za zlé.
A Theos znamená: bez Boha. Ateizmus tedy předem vylučuje Boha ze svých úvah. Pokud jej pokládáme za filozofii, je to filozofie dost podivná: lidské poznání, má-li být objektivní, si nemůže předem stanovit, co platí a co neplatí. To je jako kdybychom tvrdili, že voda teče do kopce jen proto, že se nám to líbí, a nekoukali na to, jak to skutečně je.
Komunisti prohlašovali ateistický marxizmus za jediný vědecký světový názor. Už v tomto prohlášení je rozpor: vědecké poznání vychází z posuzování různých domněnek, které postupně prověřuje. Nikdy není možno říci předem, co je pravda. A i v poznání všeobecně uznávaném jsou zvraty. Známým příkladem je Einsteinův objev teorie relativity. Komunistická výchova ovlivnila u nás dvě generace a nedivme se, že v mnohých myslích straší dodnes. Naplňuje se totiž idea Hitlerova ministra propagandy Josepha Goebbelse, že „stále opakovaná lež se stává pravdou.“ Mnohdy se to v dějinách tak projevilo.
Jen stručně si znovu zopakujme něco z vývoje evropského myšlení v posledních dvou staletích. Newtonovská fyzika (nic proti Newtonovi!) vedla k domněnce o věčnosti Vesmíru. Z toho se některým lidem zalíbilo tvrdit, že ve věčném Vesmíru není místo pro Boha. Takovýto závěr je ve své podstatě problematický, ale stal se oporou hlasatelů ateizmu. Věda 20. století však posléze prokázala, že náš Vesmír má svůj počátek. – Dr. Moody porovnáváním mnoha výpovědí lidí, kteří se ze stavu klinické smrti vrátili do života, došel k závěru, že lidská duše je nezávislá na smrtelném těle. – Bible (Starého zákona) byla prohlašována za knihu bájí. Koncem minulého století byla objevena Noemova archa na hoře Ararat a cesta Izraelitů v hloubi Rudého moře. Jeví se tedy, že v Bibli je více reality, než bylo možno domnívat se dříve. – Původní jednoduchá představa o vývoji života se dnes opouští, stále více vědců se přiklání k teorii vývoje daného „inteligentním plánem“. Kdo však je jeho autorem?
Víra v Boha se už dnes vůbec nedá vyloučit z objektivní filozofie. A ateizmus jako takový? Připadá mi jako zoufalý výkřik vzdoru proti Bohu.
Otazníkem dnešní doby zůstává, proč se tolik lidí prohlašuje za ateisty. Domnívám se, že je k tomu nevedly žádné hluboké filozofické úvahy, spíše móda, motivovaná snahou představovat sebe jako člověka pokrokově smýšlejícího. Jenže tento „pokrok“ už poněkud zastaral. Do rodin rodičů takto smýšlejících se však rodily a rodí děti, které myšlení rodičů považují za samozřejmost. Nesmíme tedy tyto naše bratry a sestry soudit, jedině sám Pán vidí do lidských srdcí. Světem vládne informační zmatek, pravda se prolíná s polopravdami, omyly a záměrnou lží a žádný z nás, lidí, není schopen se v tom úplně orientovat. Je na místě jen jediné: prosit Pána Boha. Matka Boží v Medžugorje tu prosbu vyslovila za nás: „Bože, smiluj se nad maličkými, kteří za nic nemohou a kteří přišli do světa lži a klamu. Zasviť jim do duše svojí pravdou. Amen.“ – Připojme se k její modlitbě.
o. Bohdan